- Reklama -události

Většina je ochotna si za bezemisní energie připlatit 10% z ceny

on

|

views

and

comments

Vyplývá to z výsledků říjnového telefonického průzkumu agentury AKO pro Slovenský plynárenský a naftový svaz (SPNZ) na vzorku 1000 respondentů.
„Slováci vnímají, že za čistší energie je třeba platit více, ale jen do určité míry. Realizace opatření v návrhu balíčku Fit for 55, který má zajistit snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 o 55%, by si v jeho současném znění vyžádala mnohem vyšší účet. O více než čtvrtinu by bylo ochotno platit jen necelých sedm procent Slováků,“ upozornil výkonný ředitel SPNZ Richard Kvasňovský.

Z průzkumu vyplývá, že nejčastějším zdrojem tepla na vytápění je kotel na zemní plyn (59,6 %). Následuje kotel na dřevo (18,4 %) a krb nebo kamna (7,1 %). „Napříč zkoumanými sociodemografickými kategoriemi byly v této otázce zaznamenány rozdíly v tom, že kotel na zemní plyn mají častěji spíše starší respondenti, spíše obyvatelé Bratislavského, Trnavského a Nitranského kraje, častěji obyvatelé měst a spíše vyšší příjmové skupiny,“ řekl ředitel společnosti AKO Václav Hch . Kotel na dřevo mají naopak častěji spíše mladší, méně vzdělaní, obyvatelé Žilinského, Banskobystrického a Prešovského kraje, obyvatelé venkova a spíše nižší příjmové skupiny.

Nejdůležitějším kritériem rozhodování je podle respondentů, „aby byl zdroj tepla co nejvíce tzv. bezobslužný a byl bezporuchový a spolehlivý při výrobě tepla“, druhé nejvyšší hodnocení obdržel výrok „raději výrazně vyšší počáteční cena za koupi a montáž, ale následné měsíční náklady na provoz nízké „.

Bezobslužnost, bezporuchovost a spolehlivost zdůrazňovali podle Hřícha současní majitelé kotlů na zemní plyn. „Ti, kteří v současnosti vytápějí elektřinou, zase dávali více bodů atributu ‚raději výrazně vyšší počáteční cena za koupi a montáž, ale následné měsíční náklady na provoz nízké‘, což může, paradoxně, souviset s jistými negativními následnými zkušenostmi s měsíčními náklady na elektrické vytápění, které lidé možná při prvotní koupi daného zařízení nečekali,“ konstatoval Hřích.

Turku, Finland – August 6, 2021: View with chimney of Turku Energia old power plant.

Respondenti odpověděli i na otázku, jaký zdroj tepla by dotázaní preferovali při případné nejbližší výměně kotle. Více než třetina z nich (34,8 %) uvedla solární panely (pouze pro přípravu teplé vody), následoval kondenzační kotel na zemní plyn (29,5 %) a tepelné čerpadlo (17,7 %). \“Z tohoto výsledku vidět, že Slováci při vytápění mají silný vztah k plynovým kotlům. Z hlediska dekarbonizace tak mají perspektivu plynové kotle, které budou moci spalovat i různé směsi s vodíkem až do 100%,\“ dodal Kvasňovský.

Stále by však zhruba pětina Slováků opětovně preferovala kotle na uhlí nebo na dřevo. „Tento údaj mě ve výsledcích průzkumu překvapil. U rodinných domů je to vysoké procento a myslím si, že to by měl být aktuálně hlavní cíl, se kterým je třeba pracovat – nahradit tyto kotle nízkoemisními alternativami,“ dodal Hřích.

Share this
Tags

Must-read

Hyperinflace, prepper a jeho kriminalizace

Prepper je člověk, který se domnívá, že v budoucnu pravděpodobně dojde ke katastrofě nebo nouzové situaci, a aktivně se na ni připravuje. , obvykle...

Lid možná neshody v koalici otravuje, ale alespoň nic neskrýváme

Konflikty v koalici, které se řeší na veřejnosti, nepomáhají důvěryhodnosti vlády. Ale na druhé straně je to upřímné, lidé vidí do "kuchyně" politiky a...

Pandemie zvýšila nároky na makléře, přibyly i na gastrosektor

Dosahy pandemie nového koronaviru neobešly ani pracovní trh v byznysu nemovitostí. Většina realitních makléřů pracuje na živnost, takže jejich příjem závisí výlučně na realizovaných...
spot_img

Recent articles

More like this