- Reklama -události

Většina je ochotna si za bezemisní energie připlatit 10% z ceny

on

|

views

and

comments

Vyplývá to z výsledků říjnového telefonického průzkumu agentury AKO pro Slovenský plynárenský a naftový svaz (SPNZ) na vzorku 1000 respondentů.
„Slováci vnímají, že za čistší energie je třeba platit více, ale jen do určité míry. Realizace opatření v návrhu balíčku Fit for 55, který má zajistit snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 o 55%, by si v jeho současném znění vyžádala mnohem vyšší účet. O více než čtvrtinu by bylo ochotno platit jen necelých sedm procent Slováků,“ upozornil výkonný ředitel SPNZ Richard Kvasňovský.

Z průzkumu vyplývá, že nejčastějším zdrojem tepla na vytápění je kotel na zemní plyn (59,6 %). Následuje kotel na dřevo (18,4 %) a krb nebo kamna (7,1 %). „Napříč zkoumanými sociodemografickými kategoriemi byly v této otázce zaznamenány rozdíly v tom, že kotel na zemní plyn mají častěji spíše starší respondenti, spíše obyvatelé Bratislavského, Trnavského a Nitranského kraje, častěji obyvatelé měst a spíše vyšší příjmové skupiny,“ řekl ředitel společnosti AKO Václav Hch . Kotel na dřevo mají naopak častěji spíše mladší, méně vzdělaní, obyvatelé Žilinského, Banskobystrického a Prešovského kraje, obyvatelé venkova a spíše nižší příjmové skupiny.

Nejdůležitějším kritériem rozhodování je podle respondentů, „aby byl zdroj tepla co nejvíce tzv. bezobslužný a byl bezporuchový a spolehlivý při výrobě tepla“, druhé nejvyšší hodnocení obdržel výrok „raději výrazně vyšší počáteční cena za koupi a montáž, ale následné měsíční náklady na provoz nízké „.

Bezobslužnost, bezporuchovost a spolehlivost zdůrazňovali podle Hřícha současní majitelé kotlů na zemní plyn. „Ti, kteří v současnosti vytápějí elektřinou, zase dávali více bodů atributu ‚raději výrazně vyšší počáteční cena za koupi a montáž, ale následné měsíční náklady na provoz nízké‘, což může, paradoxně, souviset s jistými negativními následnými zkušenostmi s měsíčními náklady na elektrické vytápění, které lidé možná při prvotní koupi daného zařízení nečekali,“ konstatoval Hřích.

Turku, Finland – August 6, 2021: View with chimney of Turku Energia old power plant.

Respondenti odpověděli i na otázku, jaký zdroj tepla by dotázaní preferovali při případné nejbližší výměně kotle. Více než třetina z nich (34,8 %) uvedla solární panely (pouze pro přípravu teplé vody), následoval kondenzační kotel na zemní plyn (29,5 %) a tepelné čerpadlo (17,7 %). \“Z tohoto výsledku vidět, že Slováci při vytápění mají silný vztah k plynovým kotlům. Z hlediska dekarbonizace tak mají perspektivu plynové kotle, které budou moci spalovat i různé směsi s vodíkem až do 100%,\“ dodal Kvasňovský.

Stále by však zhruba pětina Slováků opětovně preferovala kotle na uhlí nebo na dřevo. „Tento údaj mě ve výsledcích průzkumu překvapil. U rodinných domů je to vysoké procento a myslím si, že to by měl být aktuálně hlavní cíl, se kterým je třeba pracovat – nahradit tyto kotle nízkoemisními alternativami,“ dodal Hřích.

Share this
Tags

Must-read

Prodej podílu ve firmě mezi dvěma spolumajiteli

Důvodů pro prodej podílu ve firmě existuje spousta. Nehledě na to, jaký důvod je ten váš, vždy je důležité najít vhodné řešení. Jako to...

Co je burza cenných papírů?

Burza nebo akciový trh je organizace, na které se obchoduje s cennými papíry. Na burze se spojují firmy (akciové společnosti), které požadují kapitál a...

Obsidián v době kamenné a moderní chirurgii

Výroba obsidiánových nástrojů lidmi sahá až do doby kamenné. Na některých místech prozrazují tuny obsidiánových šupin přítomnost dávných továren. Na některých z těchto lokalit...
spot_img

Recent articles

More like this